Start

26./27. srpna 2006

Svíčky 2006: Prahory



složení:

Jára Altmann,
Zdeněk Daniel,
Tomáš Hanžl,
Martina Hanžlová,
Roman Rožník.

Hned po vydařeném loňském ročníku nám bylo jasné, že se Svíček chceme zúčastnit i letos. Ne všem Prahorám to ale bylo jasné stejně, takže jsme do týmu před hrou zase přijali dvě posily: Járu a Romana. Tým byl jako obvykle v pohodě, už dlouho jsme s výběrem spoluhráčů nešlápli vedle. Pár dní před hrou jsme se v Brně sešli nad Sirkami. Modlitba v nich bila do očí a stějně jako řada jiných týmů i my jsme s sebou na hru nesli seznamy afrických národních parků, italských výrazů z hudby a dalších nesmyslů.
Z Brna cestujeme vlakem na hromadnou jízdenku - vlastně na dvě, protože nás jelo daleko přes třicet. V Havlíčkově Brodě se setkáváme se svým Pražákem a s řadou dalších týmů. Už pro ta setkání s ostatními týmy určitě stálo za to na Svíčky jet.


Jára - nejlepší střihač 1. START (13:40 - 14:02)

Člověk by řekl, že metoda "kámen, nůžky, papír" je úplná haluz, ale to byste se mýlili. Jára na to šel psychologicky a velkou většinu soubojů vyhrál. Náš manažer Tom zase zajišťoval hladký přechod k dalším soupeřům a tak jsme polohu druhého stanoviště získali celkem rychle. Cestou ke krmelci jsme ještě předběhli dva týmy váhající kterým směrem se po zelené vydat, takže se nějak stalo, že jsme na dvojku došli jako první a vzali si šifru s jedničkou. O existenci dvou druhých stanovišť jsme během hry neměli tušení.

2. KRMELEC - SLOVA DIVNÝM FONTEM (14:16 - 14:20)

Naše řešení se sice zakládalo na mylné indicii ("to bude ta křížovka, napíšem si to pod sebe"), ale fungovalo. Zdeňkovi se v mapě líbila Ševcova skalka a Tomáš řekl že fakt jo, že když se přečtou třetí písmena odspodu, tak to tam je. Teprve teď vidím, že první a poslední písmena k tomu poskytují návodný text. Na hře jsme si ho nevšimli.
Napadlo nás, že projít celou trasu hned od začátku na čelní pozici by byla dobrá frajeřina. Nemějte nám za zlé, že jsme tomu postupně uvěřili - poslední konkurenty jsme setřásli na trojce a s dalšími týmy jsme se pak potkali až nad ránem v Chotěboři. Když jsme si pořád brali zadání s jedničkami, tak myšlenka na možný dobrý výsledek přijde sama. Ke konci hry se nám přestalo tolik dařit a jedno zadání s jedničkou nám chybí, ale k tomu později.
Poprvé jsme měli v týmu člověka s gpskou a orgové ji povolili, takže jsme se jí zpočátku nechávali vést. Nikde jsme tedy nebloudili, zato ne všechny cesty byly úplně rychlé a pohodlné - no vlastně slovo "cesty" je taky trochu eufemismus ;-) Pršelo, ale nebylo to tak hrozné.

3. ŠEVCOVA SKALKA - OTČENÁŠ (14:42 - 14:58)

Homeless pod skálou sice předstírá, že nemá s hrou nic společného, vzápětí však kamsi telefonuje. Zpráva vypadala jako několik samostatných řad. Mohla by zastupovat první písmena z něčeho. Aha, otčenáš. Děkuji za čísla v závorkách, protože verzí s různými tvary slov jsme i uvnitř týmu našli více. Vypisování a hledání písmen nám pak chvíli trvalo, víc času ale zabral přesun k rybníku. Cestou necestou, polem nepolem.

4. RYBNÍK U SYCHROVA - TROJICE (15:33 - 15:53)

Járu u rybníka něco píchlo a varoval nás, že si s sebou nevzal nic na alergii a že asi brzo umře. Nevyvádí nás to z míry, Síba stejně nedávno říkal, že to zvládnem i ve čtyřech. Zatímco jsme se tam dvacet minut bavili nad trojicemi KOH-I-NOOR a podobně, přestalo pršet. Cestou jíme švestky a přemýšlíme, kolik jich tu zbude na poslední týmy.

Cesta k Pepánkovi 5. PODMOKLANY - PEPÁNEK (16:16 - 16:24)

Šifra byla zase vtipná a jednoduchá. Nebo jen se štěstím procházíme hrou tak hladce? Jára neumřel, to se může hodit, přece jen má tu gpsku. Kluci se mě cestou do kopce pokouší uhnat.

6. ŠTÍKOV - STÁJE, CHLÍVKY ATD. (16:57 - ?)

Narazili jsme na první překážku. Poměrně brzy jsme odhalili dvě z pěti indicíí, takže hledáme místo se třemi samohláskami a písmenem "L" na druhém místě, ale dál s tím nemůžeme hnout. Takže Slavíkov, Sloupno, Kladruby... začalo se zdát, že rychlejší bude ta místa oběhnout, než hodinu bádat nad dalším kritériem. Zatímco posel prověřoval Slavíkov, přece jen jsme spočítali i domky na mapě, všimli si vrstevnic a vyrazili do Kladrub. Nikdo jiný mezitím nepřišel, takže asi máme trochu náskok?
Jo - a to, že jsme neumístili žádný kámen do piškvorek, nebyl žádný strategický tah, ale naše pitomost. Chtěli jsme si ponechat výhodu toho, že si můžeme tipnout umístění kamene jiného týmu, takže jsme volání odložili. Nepochopila jsem totiž, že pět bodů dostane jen těch pět prvních týmů. Když jsme si nad ránem na piškvorky vzpomněli, bylo už pozdě. Každopádně nás ale těší důvěra všech, kteří nás tipovali.

7. KLADRUBY - SUDOKU (18:16 - 18:31)

Přehnala se přes nás bouřka a kvůli komunikačnímu šumu nás Tom se zprávou bez deštníku chvilku hledal. Byli jsme schovaní pod přístřešky na zábavě ve Sloupně. Pak s náma nemluvil, posadil se stranou a za minutku si to sám vyluštil. Vodárna je bohužel na severozápad, takže jsme pak přes Kladruby stejně museli jít všichni... Ale je to tam moc pěkné.

8. VODÁRNA - SUBSTITUČNÍ KŘÍŽOVKA (19:13 - 20:20)

S pomocí přítele na telefonu (Vládi Chvátila) jsme zjistili, že bohužel nejde o jednoduchou substituci vzniklou změnou fontu na Wingdings, takže jsme se s tím museli poprat postupně. Frekvenční analýza v křížovce moc dokonale nefunguje, navíc i písmena lišící se jen diakritikou zastupovaly různé znaky, přesto jsme zhruba odhalili aspoň dvě hlavní samohlásky a po vyzkoušení několika slov s opakujícími se znaky Tom trefil aktovku, od které už se řešení rychle rozjelo. Působí to na mě jako dost hrubá síla, takže přemýšlým, kde nám zase co uniklo. Pořád nikde žádný další tým?

Podmoklany - Pepánek 9. SOUTOK - ELIPSA (21:00 - 22:41)

Další oříšek pro náš tým s klesající morálkou i sílou... Od začátku jsme na to šli dobře, ale nebyli jsme delší dobu schopní to dotáhnout. Písmeno "G" přece nemůže mít největší počet průsečíků a největší číslo v množině jen tak náhodou. I čísla po obvodu elipsy zhruba korespondují s počty průsečíků. Jenže z průsečíků ani jejich spojnic pořád nic kloudného nevychází. Nápověda, pro kterou Jára zaběhl k Doubravce, nám moc nepomohla, protože o kreslení takových spojnic jsme se pokoušeli pořád neúspěšně... ale aspoň jsme věděli, že nejsme úplně mimo.
Rozbalili jsme karimatku na suchém kousku silnice. Tady je vidět, že nám to fakt moc nemyslelo, projelo kolem nás pár aut, kterým jsme uhýbali. Taky kolem chodili neodbytní opilci. Zdeněk udělal dobrý skutek tím, že se jednoho zeptal, kde je tu blízko rododendron. Borec jim popsal cestu k zámečku a Zdeněk tam Romana, který pořád otravoval s nějakými hospodami, na haluz odvedl. Pak jsme do šifry ve třech delší čas koukali, většinou tiše, ale nakonec úloha našemu soustavnému tlaku podlehla. Stačilo vzít místo průsečíků úsečky. Mohlo nám to dojít dřív, i tak mám ale z tohoto řešení radost.

10. LIBOHÁJ - ÚCHYL A DĚVČE (23:45 - 23:49)

Konečně šifra, kterou jsme v tomhle stavu byli schopní hbitě zvládnout i my... Přesun nám trval hodinu - už proto, že jsme nevěděli, co přesně je ten Liboháj a kde máme hledat rododendron. Rozdělili jsme se a Roman se Zdeňkem zkusili ten barák. Řešení šifry pak bylo naštěstí jednoduché, jinak bychom tam určitě zahynuli v mlze.

11. BENZINKA - ŘÍMSKÉ PŘESMYČKY (00:08 - 1:35)

A hurá do Chotěboře! S touto šifrou, když se nám ji delší dobu nedaří prolomit, se přesouváme na náměstí, kde jsme pak prakticky zůstali po celý zbytek hry. Římské číslice jsme přečetli brzy, ale bránili jsme se akceptovat přesmyčky jako Slezská Ostrava - to je snad úplně mimo, ne? Takže hledáme jiné a lepší přesmyčky. Přítel na telefonu potvrdil, že Chotěboř nemá s Karlem Englišem vůbec nic společného. Až potom Tomovi došlo, že je to mazaný trójský kůň. Likvidaci organizátorů odkládáme na později, na shánění velikonoční pomlázky a kaktusu taky není vhodná denní doba, tak jdeme pro dvanáctku.

U vodárny - křížovka 12. SOUKENICKÁ - 158 (1:53 - 2:25)

K této šifře byla dobrá nápověda v Sirkách, takže po zmateném hledání slov začínajících na "po" už jen stačí, aby nám došlo, že se nemá v každém řádku použít 158 (začátek "zasta" byl slibný, pak se to pokazilo), ale číslo příslušné složky záchranného systému. Přesunuli jsme se do jednoho z nonstopů na náměstí.

13. ZÁPADNÍ - TEMPERY (2:49 - 4:51)

Krize. Teda abych mluvila za sebe - přišla na mě noční krize. S řešením úlohy to ale nebylo o nic lepší. Temperami jsme si ji nepočmárali, protože i bez nich nám snadno došlo, jak se mají barvy smíchat, ale ani jeden ze stopadesáti vyzkoušených postupů nevedl k cíli. Ani je tu nebudu popisovat, protože náš nejlepší nápad na této šifře přišel až po dvou hodinách - zavolat si pro řešení. Dvanáct bodů v kýblu, měli bychom je získat zpátky. Co třeba ty piškvorky? Síba se mi směje, že už je dávno po nich. Tak to jsme nezvládli. Nikdo z opilců v hospodě nemá doma kaktus. Ale nabízí nám panáka, protože někdo z nich vyhrál v automatu.

14. BAHENNÍ - HROBIE (5:11 - 5:58)

Nonstop zavírá, znovu se přesouváme na náměstí. Objevují se tu další týmy, ale řeší jiné šifry. K mému velkému překvapení jsme pořád ještě první, což je s podivem, když se v luštění v druhé půlce hry tak plácáme. Úloha s Hrobií je hlavně pracná. Na chvíli nám zatrnulo, když Roman přinesl nápovědu s pobřežími, která neodpovídala těm našim, než nám došlo, že nápověda se může otáčet, a už to sedělo.

15. - FUNKCE (6:05 - 8:14)

Na náměstí objeven druhý, klidnější nonstop. Tahle šifra byla pěkně škaredá. Jakékoliv matematické zdůvodnění, že by některá funkce měla být na začátku nebo na konci, si zase vyvracíme. Pro přítele na telefonu by byla hračka to naprogramovat, ale to se nám nezdálo fér. Největší pokrok: pokud je na třetím místě E, jak by se z četnosti f3 mohlo zdát, pak před ním musí být některé z písmen P a V. Nebo tak nějak to bylo. Nadějnější cesta tedy vedla přes mapu, tipování míst a jejich napasování na funkce. Mezi jinými tipy jsme trefili i vlek, ale nedotáhli jsme to, stejně jako ostatní pokusy, protože písmen pořád zbývalo moc.
Zapomněli jsme, že v 9:40 bude konec hry, a nevěděli jsme, jak cenné budou drahocenné body. Tedy že zas až tak cenné nejsou a nemuseli jsme jimi tak šetřit. Na indicie bychom si věřili. Když jsme si uvědomili blížící se konec hry, přece jen jsme si pro čtyřbodovou nápovědu zavolali, zúžila nám počet použitelných písmen a vlek u Anenské kaple jsme z toho konečně dostali.

16. VLEK - JEN TEXT (?)

Šestnáctá jednička do sbírky nám bohužel chybí, Ústřední topení tu bylo dřív než my. Není divu, koledovali jsme si o to už delší dobu ;)

17. CÍL (8:33)

Ani jsme nespotřebovali všech svých 20 bodů na nákup indícií. Dvě šestkové (mýdlo, jezinky) jasně ukazovaly na jelena, třetí šestka (větrník) ho potvrdila. Takže jsme druzí, máme to za sebou a můžeme si užívat pěkných, klidných chvil v cíli...


Hra se mi moc líbila, Svíčky mají skvělou atmosféru. Ve dne jsme se prošli v krásné přírodě, Chtěboř mě nezaujala tolik jako Polička, ale ono v noci je to skoro jedno a aspoň jsme poznali nové město. Z nabídnutých her jsme si vybrali Tantrix. Perlička je, že vítězné Topení si odneslo deskovou hru, jejímž autorem je náš přítel na telefonu.
Roman se nám pokoušel Fimanovsky pokazit pověst, pak se ale skamarádil s Pražákem, dováděli jako malí kluci a bylo to fajn. Klaudie zradila Černého Racka s indiciemi. A Ústřední topení nedostalo ke svíčkové brusinky. Takže jsme vlastně o nic nepřišli...
zapsala Martina, fotil Zdeněk


Napište mi.
Home