Krtčí norou podzim 2005: Prahory
(17. září 2005)
Norou prošli (zleva):
Zdeněk Daniel,
Lukáš Rychnovský,
Radek Pelánek,
Tomáš Hanžl,
Martina Hanžlová.
Nějak jsme se rozjeli s těmi dobrými výsledky :-) Před třemi týdny jsme vyhráli Svíčky, teď i Krtčí norou a to dokonce tak, že jsme jako jediný tým došli do cíle. Hlavně jsme ale byli zvědaví, jak se Krtkům celá hra podaří, a myslím že to bylo pěkný, možná teda místy těžší než to plánovali, aspoň tak to sami říkali v cíli. Mně se asi nejvíc líbilo vtipné určení ulic (Gagarin, Armstrong, Remek; u Mělníka), morseovka z diakritiky, operativní přidání druhé záchrany každému týmu, devět hádanek na osmičce, pomník týmu, který neměl signál, více zadání pro tým, možnost zamrznout v pořadí a pokračovat mimo hru a pěkná trasa v terénu. Taky nálepky a karta týmu: jsem docela zvědavá, kdo kam v kolik hodin přišel. Něco takového bych ocenila i na Tmou nebo Bedně, ale nevím, jestli to jde při tak velké účasti nějak udělat.
Škoda jenom toho počasí. Byla zima a občas pršelo, organizátoři na stanovištích si asi taky užili svoje.
1. ČÍSELNÁ ŘADA OSMEC (kolem deváté - 9:09)
Tentokrát jsme si pravidla četli celkem důkladně už před hrou, takže když jsme na startu dostali jejich shrnutí, proletěli jsme to jen jedním okem. Samozřejmě chyba, mohli jsme si řešení šifer archivovat a v cíli by nám netrvalo tak dlouho dát je dohromady na poslední šifru. No nikdo není dokonalý.
Kalendářem jsem listovala hned od té doby, co se objevila první čísla (1, 28, 1) na šňůře, protože osmadvacítka nám připomněla svátky. Otočila jsem ho na poslední stranu a zkoumala tučná data. Když přibyla čísla 8 a 5, už jsme jen čekali na 6, abychom si ty svátky ověřili, ale pořád nám nešlo do hlavy, že tam ta osmadvacítka nesedí. Přesto Radek se Zdeňkem vyrazili k obelisku. Za minutku jsme vyrazili taky, když nám došlo, že se díváme na rok 2006 a termín Velikonoc se posouvá. Roztrousili jsme se nečekaně hned po startu na tři části, protože Kriket nezvládl přestoupit a Zdeněk s Radkem šli pěšky. Stejně jsme ale dorazili zhruba ve stejný čas.
2. GRAF U OBELISKU (9:21 - 9:42)
Kriket s Tomem nahodili Dijkstru, Radek gumoval, Zdeňek posouval o n písmen v abecedě, já jsem mohla fotit. Takže nám to šlo rychle. Prý si tu skoro všichni ostatní vzali záchranu. Podle mě by bylo hezčí, kdyby kost, myš, pes a sýr byly třeba na vrcholech K, M, P a S, (resp. jiné obrázky na příslušných písmenech, která by se hodila do zprávy) - byl by to aspoň nějaký záchytný bod pro týmy, které nejsou tak zběhlé v grafových algoritmech. Jenže to by pak asi nemusely hledat nejkratší cestu a šly by jen po cestě, která dává smysluplný text... Tak nevím. Tato verze ale asi byla moc těžká.
Na Mendlák jsme jeli skoro pohromadě, až na Radka, který běžel vedle šaliny (nekoupil si celodenní jízdenku).
3. RÉBUS MENDLÁK (9:50 - 9:54)
Od třetí šifry vedeme (až do cíle). Naše řešení vypadalo asi takto: hledáme vhodné stanoviště na luštění, to je nejdůležitější. Vybíráme stojan na klepání koberců. Kdosi řekne, že by se tam mohla doplnit písmena, vypadá to tak. Tom říká, že v posledním sloupci funguje UM-ele, UM-í, UM-řel a ptá se, jestli z toho má vyjít věta. Říkám že ne, že spíš nějaké slovo jako KREMATORIUM. Vzápětí odhalujeme, že KRE, MAT i ORI fungují a zrovna jede pětka, tak ji dobíháme. Připadá mi jako dobrý nápad, že se střídají těžké a lehké šifry, protože zatuhnout na dvou po sobě jdoucích šifrách by kazilo morál.
4. PANELÁKY V BOHUNICÍCH (10:02 - 11:32)
Krtek HOnza po našem příjezdu ke krematoriu hned odešel na další stanoviště a pěkně dlouho tam pak čekal, protože nám paneláky trvaly. Kdyby se Kriket nepodíval pořádně do mapy a nenašel ulici Tříčtvrteční, zkoumali bychom půdorysy všech domů na Spodní a Rolnické doteď. Spodní 6 a 18 jsme totiž zařadili špatně, takže nám ze zlomku nic nevyšlo. Teprve když nám došlo, že má asi vyjít 3/4, zařadili jsme domy tak, aby zůstal správný poměr.
5. KOSMONAUTI TŘÍČTVRTEČNÍ (11:37 - 11:44)
Jsme pořád první, což po dlouhém zaseknutí na panelácích nechápu. Tahle šifra se mi líbila nejvíc ze všech. Jednak kvůli šikovnému zakódování morseovky a potom kvůli interpretaci výsledku. Vyšel Gagarin (no jo, tady se před revolucí jmenovaly ulice po Rusech, pak se to přejmenovávalo), Armstrong (co to má být??? Aha! Kosmonauti! Kosmonautů je kousek odtud, Bohunice známe) R... (to bude Remek! A taky že jo.)
6. OBRÁZKY NA HŘIŠTI ZA BARÁKEM (11:58 - 12:05)
Sice jsme chvilku zkoumali i průsečíky, ale když se začala číst písmena podle obsahu útvarů, vyšlo "hledej...". Tom pak ze zbytku generoval přesmyčky a sestavil "Neumětela". Šli jsme dál podle velikosti ("hledejte u...ka"). Tom vygeneroval "u Mělníka". Jo, jasně. Mělník, to víš že jo :-) Jenže "hledejte u Mělníka" fungovalo i podle obsahů. Vzpomněli jsme si na ulice pojmenované podle řek, Kriket i na to, že má na jedné z nich trvalé bydliště, a šli jsme na křižovatku Vltavské a Labské.
7. KOHOUT KŘÍŽENÝ S JELENEM U MĚLNÍKA (12:14 - 12:17)
Obrázek mi byl celkem jasný, Osudová a Osová taky (na Osové jsem bydlela 24 let), i když význam údu nám došel až cestou na autobus. Málem jsme se unáhlili a odjeli k myslivně, ale hájenka líp seděla k popisu přímé cesty.
8. 3x3 HÁDANEK - KOHOUTOVICE, ŽEBĚTÍN (12:41 - 13:26)
Zrovna nám ujela padesát dvojka, takže jsme čtvrt hodiny luštili u Krtka na zastávce. Asi se musel dobře bavit tím, jak nám postupně všechny hádanky docházely. Zvlášť se mi líbilo, jak funguje "z" "ústava" "jen" "2" "x" "2" ..., tedy "Zůstává jen 2x2 dd malý čtverec". Interpretovali jsme značně velkoryse, takže nám vůbec nevadilo, že se "zůstává" spojilo v jedno slovo a že místo DD bychom potřebovali CM - nakonec ono se tam vlastně to CM i hodí líp. Rozstříhali jsme jedno zadání na devět kusů a zkoušeli je složit podle vzoru Z (první hádanka). Nic z toho nevyšlo. Tom tam někde ve změti znaků uviděl "m", zaujalo ho, že by to mohlo fungovat ve spojení 300m a pak z každého z devíti čtverců vzal jeden malý čtvereček na příslušném místě a vyšel pěkný obrázek. Je pro nás doteď záhadou, jak ho to napadlo, Zdeněk mu radil, ať už to nehulí. Kriket, když se vrátil z nákupu, taky nechápal.
Mysleli jsme, že je to dost těžko řešitelná šifra, na kterou jsme přišli jenom náhlým osvícením, jenže my jsme tam měli chybu. Správný text zněl "Z každého jen 2x2 cm malý čtverec", což už se normálně vyřešit dalo, i když to byla hodně těžká šifra. Takže jsme vlastně měli štěstí.
9. POMNÍK TÝMU, KTERÝ NEMĚL SIGNÁL (13:50 - 14:02)
Šli jsme k pomníku s tím, že když to tam nebude, půjdeme 300m od něj podle šipky, kde jsme nakonec našli Krtka Víťu v noře (teda ve stanu). Pomník byl stejný jako na fotce s nápovědou o signálu, což jasně vedlo k telefonu. Když jsme přišli na to, že obě věty mají stejný počet písmen v prvních (7), v druhých (3), třetích (2) až devátých (3) slovech, stačilo na to číslo jen zavolat.
10. PÍSMENA VE ČTVERCÍCH, KLÁDY NĚKDE V TERÉNU (14:26 - 14:50)
Po cestě bylo nejtěžší nepást se dlouho ostružin a jít dál. Vypadalo to jako osmisměrka, ale nebyla to osmisměrka. Text se tam musel číst nakřivo nějak schodovitě. Byl celkem jasný a dobře napovídal co s malými čtverci, takže jsme to za chvíli vyřešili (i když některé čtverce byly zapeklité) a Tom zaběhl pro lísteček s umístěním jedenáctky. "Helencina studánka" = místo v mapě, kde je háček nad č ve slově Helenčina studánka. Chybějící háček nemůže být náhoda - aspoň na Krtčí norou myslím ne :-)
11. ČERNOBÍLÝ HAD A MŘÍŽKA U HELENČINY STUDÁNKY (15:16 - 16:54)
Tady jsme seděli hodinu a půl a byla nám zima. Zkoušeli jsme s tím všechno možné, morseovka byla největší favorit, na jednom exempláři jsme i vystříhli okýnka (ale jen na čtvrtině šifry s mřížkou), hledali tečky a čárky v černých a bílích polích, nebo v hadovi a nehadovi, vpisovali abecedu do hada, no nic z toho nevycházelo a už jsme nevěděli co nového s tím udělat, tak jsme si raději zavolali pro řešení, aby nás ještě někdo nepředběhl (a abychom měli rezervu na poslední šifru). Jedna záchrana snad nebude vadit, tu si určitě vezmou i ostatní. A stejně bychom na to asi nepřišli.
12. PENTOMINO U PLOTU CHATOVÉ OBLASTI (17:21 - 17:25)
Jen jsme si tu vzali zadání závěrečné šifry a šli do cíle.
CÍL (17:37 - 18:00)
Už tu čekal Vítek. Mimochodem pěkné místo. Největší problémy nám dělalo pochopit správně zadání a vystříhnout si ty správné dílky. Dlouho jsme u dvojic obrázků nevěděli, že je to tentýž dílek z přední a zadní strany. Ono to sice asi bylo jasný, ale my jsme dřív stříhali než mysleli. Tak se stalo, že vystříhnout si zadání nám trvalo přesně 20 minut, což je doba, za kterou nám Vítek mohl umístit námi vybraný dílek. Druhý jsme umístili podle nápovědy z prvního stanoviště a pak už to bylo hned. Heslo James Bond. Brzy Palpy prozradil, že všechny týmy už si vzaly záchranu, takže jsme podle všeho vyhráli, ale počkali jsme si na to až do sedmi, kdy hra končila - nikdo jiný do té doby hru nedokončil. Postupně se na vyhlášení sešly další týmy, tak jsme dostali trička a protože tam byla zima a chtěli jsme ještě stihnout Puerto Rico u Zdeňka, jeli jsme pryč.
Takže děkujeme Vítkovi, HOnzovi, Palpymu a všem ostatním Krtkům, ktěří hru připravovali nebo obětavě čekali na stanovištích. Bylo to pěkný, škoda těch několika šifer, co byly moc těžký - do cíle se mohlo dostat víc týmů.
Martina