Svíčky 2004: Prahory
(27./28. srpna 2004)
SLOŽENÍ:
Tomáš Hanžl,
Lexa Jevsejenko,
Martina Kupčíková,
Honza Mysliveček,
Lukáš Rychnovský.
PŘEDTÍM:
POTOM: 
Hra se nám líbila, mě to bavilo, ovšem ne kvůli šifrám, ale kvůli hezké komorní atmosféře a relativně teplému počasí. Užili jsme si ji jako perfektní letní výlet, seznámili jsme se jinými týmy a tak. Organizátory neznáme, takže jsme od šifer pro jistotu nic neočekávali a nebyli jsme zklamaní.
Některé šifry nás dokonce příjemně překvapily, první tři se opravdu povedly, až na to, že od začátku zabíraly neúměrně moc času. Na jiných šifrách byla znát nezkušenost autorů, ale to se třeba spraví v dalších ročnících. Nepochybuju o tom, že jste přípravou hry a konstrukcí šifer strávili hodně času, ale zdá se mi, že ani v komentářích po hře si nepřipouštíte, že některé šifry byly prakticky neřešitelné. Oceňuju originální nápady, těch ve hře bylo dost, ale často chybělo přímo v šifře jakékoliv vodítko k tomu, abychom se při luštění vydali stejným směrem jako vy. Ona totiž bez vodítka se taková originální šifra dá řešit stovkami způsobů a i když pak přece jen na ten správný přijdeme, do poslední chvíle nemáme důvod se domnívat, že jsme na správné cestě. Já teda nikomu nechci pořád předhazovat svoji oblíbenou Bednu, ale tam když člověka napadne správné řešení, je si skoro jistý tím, že opravdu povede k cíli, protože nějak logicky vychází ze zadání. Zatímco tady to tak není a vaše vzorové řešení u leckterých úloh není o nic logičtější, hezčí, elegantnější, přímější nebo jinak lepší, než libovolná jiná konstrukce. Posun lichých písmen o dvě dopředu a sudých o dvě dozadu, to je přece úlet (jeden z těch menších). Nemáte pocit, že stejně "kvalitních" možností jak písmena posouvat jsou mraky? A to ještě není jisté, že se písmena vůbec mají posouvat...
Systém
nápověd mi připadá divný a demotivující. Ukázalo se, že vítěznou strategií by
jednoznačně bylo ihned po příchodu na stanoviště volat pro nápovědu – některé
šifry bez ní totiž vůbec nešly vyřešit – a některé ani s ní, že :). O nějaký
součet času v cíli nešlo, takže by ničemu nevadilo sbírat trestné minuty.
Většina těch vodítek podle mě měla být přímo v zadání. Osobně jsem schopná
přijmout nápovědy tak, jak je vymyslíte, je to ostatně vaše hra, ale potřebovala
bych mít představu, jestli jsou šifry férové a mám se snažit je vyluštit bez
nápovědy, nebo to bude něco jako letos a před zavoláním o nápovědu nemám s
luštěním ztrácet čas.
My jsme měli psychický blok k volání nápověd :) a chtěli jsme si to řešit sami, takže jsme se zbytečně zdržovali. K ránu jsme ale bleskově postoupili mimo jiné díky spolupráci s týmem „Jenom lidi“. Neměli žádné zábrany volat pro nápovědu, párkrát (2-3x?) nám ji sdělili, my jsme přišli na řešení a prozradili jim ho. Poslední nápovědu (takovou tu totální) za nás využili na devítce, protože se blížila devátá hodina, po které se nápovědy už neměly poskytovat. (Jak jsme ale potom zjistili, organizátoři se tím neřídili a poskytovali je i později.) Tímto se samozřejmě vzdáváme nároku na druhé místo.
Tak jsme dorazili na jedenáctku. „Jenom lidi“ se na desítce otočili a odjeli na
nějakou oslavu. Na jedenáctce jsme potkali Haluzáky a po chvíli kolektivního
přemýšlení nad jejich nápovědou jsme to všichni zabalili. Prošli jsme se kousek
dál po značce na nejbližší orientační body, jestli to tam náhodou nebude
pokračovat, a pak jsme se vrátili do Poličky na vyhlášení výsledků. (Omylem o
hodinu dřív, než jsme museli.) Když jsme se dozvěděli řešení – podobně praštěné
jako řešení devítky – byli jsme rádi, že jsme nad jedenáctkou neztráceli víc
času. Musím ale říct, že ta cesta po lese a loukách byla příjemná. Předpokládám,
že tým Howada prošel dál proto, že se sem dostal před devátou hodinou a mohl si
nechat prozradit řešení. Každopádně jsou drsní; nemáme o jejich postupu ani
metodách moc dobrý přehled, ale asi měli na ostatní týmy dost velký náskok.
Když v noci zavřeli většinu hospod, zvolilo si několik týmů
centrálu přímo venku na náměstí. Polička je malá, proto se dala celá městská
část hry zvládnout tak, že tým zůstává na místě. Když něco vyluští, jeden dva
lidi skočí pro novu šifru. V Brně a v Praze to nejde nejen kvůli velikosti měst
a počtu týmů, ale i kvůli kose. Luštili jsme tam v přátelské atmosféře, vzájemně
jsme se s konkurencí informovali kterou šifru kdo luští, jak se jim daří a jak
jsou na tom s nápovědama. Tady za náma taky přišli „Jenom lidi“. Trochu
poprchávalo a Proudoví krtci (jmenovali se jinak, ale nevím jak) si z posunutých
laviček a igelitu udělali luxusní přístřešek.
Suma sumárum: Svíčky měly svoje mouchy, ale jela bych na ně klidně znovu, protože po tmách a bednách jsme si tady hezky odpočinuli. A na vyhlášení měli výborný topinky s milou obsluhou. Explicitně musím ocenit hlavně 1) vaąi snahu a 2) letní termín :)
POZNÁMKY K ŠIFRÁM:
1.
Kružnice: Hra začínala na hlavním poličském náměstí, na kterém je pro vaši
představu parkoviště, stojí tam dvě kašny, sousoší a uprostřed budova. Prostě je
dost velké. To, že se v jedné z padesáti vitrín u rohu náměstí nenápadně objeví
papírek deset krát deset centimetrů s šifrou byl dost nešťastný začátek. Když
tak týmy půl hodiny po začátku blomcají po náměstí a ptají se jeden druhého,
jestli už hra začala nebo jen organizátoři zaspali, moc zábavný to není. Na
druhou stranu jsme se výhodně naladili na to, že hru nesmíme hodnotit, budeme to
všechno brát s nadhledem a hezky se projdeme. Jinak jednička jako šifra se
povedla.
2. Bankovky: Dvojka byla fakt hezká a originální. Cestou k ní jsme v protisměru potkali jedno Ho-wa-do. Přepadli jsme ho a chtěli mu vzít zadání, byli jsme na něj tři, ale ubránil se. Jinak ty bankovky jsme asi po hodině vyřešili brainstormingem: „Tady se opakujou skupiny, třeba FP, KČ...“ „Co je to FP?“ „František Palacký.“ „Vždyť jsou to bankovky!“
3.
Jeden z pěti přebývající: Trojka zabrala dost času, přestože postup se
nabízel lineárně. Dala bych ji spíš ke konci hry.
4. Morseovka: Nad čtverkou jsme strávili čtyři hodiny (22:30 – 2:27), po dvou hodinách jsme si vzali nápovědu. Nedalo nám to a přemýšleli jsme nad ní i ve chvíli, kdy už jsme měli vyluštěnou pětku a našli šestku. Teprve ve 4:35 nám čtverku prozradila dobrá duše z Jenom lidí. Že shluk písmen v nápovědě bude SOS jsme celkem tušili, ale zaboha se nám na to ty znaky nedařilo napasovat (zavazely tam mezery na konci). Šifru kazí trochu podobná chyba jako v devítce – jednotliví členové stejné třídy znaků znamenají něco jiného. Myslím to tak, že zatímco B, C, D byla násobítka, E byla tečka. Nic jiného než morseovku jsme v tom od začátku nehledali a vyzkoušeli jsme nekonečno různých kombinací s preferencí dvojic ET a MT i bez ní, ale chybělo tady vodítko, proč bychom to měli zkoušet zrovna vzorovým směrem.
A mimochodem: v prvním článku Sirek se vyskytuje číslo 153 a E. T. mimozemšťan. Čtvrtá šifra měla 153 znaků, ale ani šťastná orientace na ET nám nepomohla.
Jinak ale myslím, že i bez rozumného vodítka je to šifra, kterou i člověk, který
ji nezná, za dvacet hodin vyřeší (což neznamená, že se hodí do hry, naopak), na
rozdíl od devítky a jedenáctky.
5. Klávesnice: Pěkná, podobná jako z Bedny 2003, bez námitek.
6. Tři vzdálenosti: Docela dobrá šifra, až na další blbou haluz. Na jednom z uvedených míst se nachází dům číslo 347, na který jsme se upnuli. Hra dosud nevyžadovala moc pohybu, takže jsme neměli nic proti tomu oběhnout všechna místa a najít tam i zbylá dvě čísla. Jedno se podařilo s velkou tolerancí, druhé ne, ale to víte: „Mohl jsem něco přehlédnout“ a podobně. Vyrobili jsme několik variant trojůhelníků a v jejich těžištích (tomu docela odpovídala nápověda) marně hledali další šifru. Po dvou hodinách jsme zavolali na nápovědní telefon a nechali si prozradit řešení.
7. Noty: Pěkné
8. Osmisměrka: Osmička by se hodila asi na druhé stanoviště, ale když byly ty první tak časově náročné, nemáme nic proti tomu, aby se hra zase trochu rozjela.
9.
Rozpočítávadlo: Takovou šílenou konstrukci je asi zbytečné komentovat –
spočítat písmena ve slovech, podle prvního čísla rozpočítáváním vybrat slovo,
podle druhého písmeno v něm a podle třetího další písmeno... V sirkách jsme si
všimli třikrát zvýrazněného slova, nebyl důvod si se slovem všímat celé trojice
slov. K řešení vedla jedině delfská metoda, ale nám nevyšla, tak jsme si pro
jistotu nechali pár minut před devátou prozradit řešení, dokud máme tu možnost,
abychom mohli pokračovat.
10. Trojková soustava: Docela dobrý.
11. Předměty s sebou: Stejné řečnické uvození jako v devítce, v podstatě stejné zadání bez jakýchkoliv vodítek, a přesto organizátoři očekávali, že přirozeně budeme přemýšlet jako oni – tu jednou konstrukcí a támhle zase jinou. No, nejde to tak :-) Rozdělili jsme názvy na nesmyslné a ostatní, ale proč bychom měli vybrat právě ty, které z těch reálných jdou fyzicky přemísťovat? Proč ty, které se měly vyřadit, se ještě dělily na nesmyslné a ostatní? Nápověda navíc ještě upoutávala pozornost na nesmyslné... Kdyby byla řešením první písmena z nich, mohla to být celkem dobrá šifra.
12. ???: Zadání mám doma, ale je tak dlouhé, že se mi ho ani nechce číst.
Organizátoři bryskně poslali obsáhlou odpověď, která leccos vysvětluje, takľe jestli vidíte Svíčky moc kriticky, tak si ji přečtěte a třeba si na ně zlepąíte názor stejně jako já :)