TMOU VI: Prahory

(12./13. listopadu 2004)

PŘED HROU:

Na letošní Tmou poprvé vyrážíme ve složení, které už jednou existovalo. Je nás pět: já, Tom, Zdeněk, Kriket a Kulich.

Dlouho dopředu je nám jasné, že letos už musíme získat trička, protože:

- Kriket a Kulich o ně přišli na Tmou 1, kdy sice byli nejlepší, ale celou trasu prošli až 20 minut po limitu (tým FPKK).

- Na Tmou 4 byli s Tomem a Zdeňkěm o 2 minuty druzí (tým Who Cares?).

- Když jsme vyhráli Bednu 2003, nebyli s námi.

- Na Tmou 5 jsme byli taky nejlepší (první na nejvzdálenějším stanovišti dosaženém regulérně souvislou řadou, tj. na vrcholové knize), ovšem do cíle nedošel nikdo a trička nám nedali. Pokazilo nám to zamýšlený double.

V mailu jsem proto Radka D. předem upozornila, ať připraví jedno tričko ve velikosti S, ať mi není velké :-).

REGISTRACE

Římské číslice: První kolo registrace probíhalo v pátek 15.10., v předvečer mé a Tomovy svatby. Počítali jsme s tím dopředu a čas na registraci si udělal celý tým. Zadání jsme získali (díky Kriketově sofistikované klikací metodě) po čtvrthodině, což bylo tak akorát na to, abychom se sešli a uklidnili. Pak nás Zdeněk na dlouhou dobu zmátl tím, že to určitě bude od konce, pak nám to zas čtvrt hodiny nechtělo vzít řešení psané velkými písmeny (i když v zadání bylo A=I, B=II atd.), ale i tak jsme to zvládli a kvalifikovali se. Pak se kvalifikace zrušila. Snědli jsme krabičku cukroví, domluvili pár organizačních detailů ohledně svatby a nijak nás to zrušení nevzrušovalo, beztak jsme si chtěli zaluštit i následující šifry.

V sobotu 16.10. jsme správně odpověděli na kvízovou otázku - takové to jestli si berete dobrovolně... :-) Od té doby jsem Martina Hanžlová. Účast Prahor: 80%, z toho tři v hlavních rolích.

Číselné bludiště: Na další kolo registrace jsme se v neděli 17.10. dostavili jen já s manželem a svědkem. Zadání jsme získali snadno a řešili jsme to metodou tužka papír dokonale systematicky. Předpokládali jsme, že úloha má jen jedno řešení a došli jsme ke sporu. Po krátkém hledání chyby jsme došli k tomu, že ji hned tak nenajdeme a začali jsme řešit znovu od konce. Došli jsme taky ke sporu. Teprve v této chvíli jsme se vrátili k možnostem zamítnutým kvůli stejněvzdálenostní víceznačnosti a hned z toho vypadla dvě ze čtyř správných řešení. Kvalifikovali jsme se jako 63. z 65., což má více významů: kdyby se od začátku uznávala všechna 4 řešení, nejsme tam vůbec, ale kdyby ta úloha měla jen jedno řešení, jsme na tom výrazně líp. Snědli jsme větší krabici cukroví.

"Co teď?" zeptala jsem se při náhlé absenci blízkého cíle po splnění úkolu.

"Teď si dáme deli a půjdeme domů," řekl Zdeněk.

Zachránili nás naštěstí organizátoři, protože registraci zase zrušili. Řekli jsme si, že jsou to sice ultrapaka, ale vůbec nám to nevadilo.

Sudzubrpatizón: Třetí, úterní kolo už bylo v pořádku, což se pozná třeba podle toho, že jsme šifru vyřešili jako první. Tato registrace se nezrušila, takže už to tak zůstalo. Během hry jsme pak potkávali týmy, které pokud nás ještě neznaly odjinud, tak nás identifikovaly právě proto, že jsme se kvalifikovali jako první. Bylo to docela hezký.

Puntíky: Čtvrté, čtvrteční kolo jsme si zkoušeli jen jednotlivě a s různými výsledky - od řešení na první pohled po závěr: "No nic, tak já začnu ladit formu na 01:00 h", což demonstruje různé zaměření členů týmu. Mně se tahle šifra líbila ze všech registračních nejvíc.

Cestování agenta: Princip známe ze Sendviče. Pokud vím, tahle šifra se hodně líbila nematematikům.

Zavzpomínali jsme si na staré časy olympiád a seminářů a chtěli jsme si před TMOU udělat pěkné soustředění. Místo toho jsme nakonec zvolili jen sraz u Kriketa, což se projevilo mizivou účastí. Ale prošli jsme si pár šifer, které jsme neznali, a zjistili jsme, že jsme v dobré formě. Také jsme před hrou vyluštili všechny šifry z manuálu. K jedné z nich jsme poslali nápovědu Pasoftovi, který nám za to slíbil Fidorku dle vlastního výběru. Snadno jsem získala povolení nejít v pátek do práce, neboť můj "nadřízený" VOP se hry účastní také (za URNU).

START

Rozdali jsme si vizitky se jmény, názvem týmu a kódy. Pak jsme s tím mátli ostatní a když se nás někdo ptal, kde jsme je vzali, odpovídali jsme: "Vy jste to nedostali?"

Cestou na Rosničku si někdo cizí ukázal prstem na Kriketa: "Jé, Kriket!" Tak vyměkl a raději jmenovku schoval.

Jinak na Rosničce jsme zjistili, že letošní trička mají pěknou barvu. Mluvili jsme s řadou známých týmů a chválili počasí. V tomto měli organizátoři víc štěstí, než rozumu - podle data už klidně mohlo mrznout. S Alčou z Fň jsme si vzájemně pogratulovaly k sňatku (1). Alča se účastnila městské části i přesto, že je v pátém měsíci těhotenství (doufám, že nevadí, že to prozrazuju).

"Už vám Saša dal Da Vinci Code?" zeptala se mě.

"Cože?"

"No on mi dal přečíst knížku, že vám ji pak dá," vysvětlila.

"Ne, tak to nám nedal."

"Aha, takže jsem nic neřekla, nic nevíš."

Našli jsme se i s Pasoftem, který nám dal pět (!) Fidorek - pro každého člena jednu. Viděli jsme ho poprvé v životě, neznáme ho odjinud než z fóra Tmou a moc nás taková podpora potěšila.

Nakonec jsem objevila i Lexu. Chtěl mi dát svatební dar, tak jsem mu řekla, ať si to hezky nechá, že se s knížkou nepotáhnem, ale přesvědčil mě, abych si ji vzala. Prkoukli jme ho: Lexa se nás zákeřně snažil oslabit, když s náma letos nebyl v Prahorách - kniha má 608 stran :-) Ale doma už jsem se do ní dívala a začátek se mi líbí, takže je mu odpuštěno :-)

(1) Pozorování: "Vítězství na Bedně má pozitivní vliv na uzavirání sňatku členů vítězného týmu"

Měření: 2002 - bohužel neznáme tým Noční můra, ale z dlouho vedoucího týmu Ho-wa-da uzavřeli sňatek (2003) naši kamarádi Petr a Marjánka. Bednu 2003 jsme meli tu čest vyhrát my. Podivate-li se na fotku našeho týmu (http://www.fss.muni.cz/~martina/Bedna2003.htm dole) vidíte dva páry (1+2, 4+5), které letos uzavřely manželství. Na Evu s Kamilem (4+5) musíme prozradit, že mají asi měsíční dceru :o)) 2004: Alča z vítězného týmu Fň několik týdnů po Bedně vstoupila do stavu manželského. O dalších členech zprávy nemáme.

Nevíme však, zda by zveřejnění této skutečnosti znamenalo příliv nebo odliv účastníků :))

1. ROSNIČKA - DISPLEJ

Začátek se mi moc líbil. Vlastně to byla nejoriginálnější šifra v historii TMOU tím, že porušila základní princip soupeření mezi týmy. Všichni spolupracovali, uvolnili se a bylo to o moc příjemnější, než se od začátku v napětí snažit jeden druhého předběhnout. Fakt pěkný.

2. TŘI OBRÁZKY - STROMOVÉ ULICE (nalezeno cca 17:00 - vyřešeno 17:10)

Rozdělili jsme se, dvě ze zpráv jsme našli někdy kolem páté, ale Kriket ze sjezdovky pořád hlásil, že okolo běhá 300 lidí a nikdo to nemůže najít. Tak jsem uhodla poštovní schránku jen z 2A a 2C. Zdeněk zase interpretoval listy jako ulice a našel je v Jundrově. Odvolali jsme Kriketa a vyrazili jsme do Jundrova s tím, že přesnější místo doladíme v šalině. Ještě jsme se nasmáli, protože obdélníky na obrázku jsme považovali za domy a nechápali jsme, proč jsou překryté. Došlo nám to až když jsme v mapě viděli ulici Nálepkova.

3. JUNDROV - BLUDIŠTĚ (17:31 - 17:50)

V trolejbuse jsme jeli s Proudovými Krtky a zprávu od poštovní schránky jsme vyzvedli hned po nich jako druzí. Musím na ně požalovat, že jsme je párkrát viděli běžet. Cestou zpátky k trolejbusu jsme si bludiště v zájmu svého pohodlí nechali sedmkrát okopírovat v copycentru na Nálepkově, které už mělo zavřeno, ale jehož ochotný majitel bydlící ve stejném domě nám otevřel a bleskově kopie vyhotovil. Vůbec nebyly potřeba, protože někdo z kluků od oka v čárách rychle uviděl písmena. Já jsem zas chtěla vybarvovat slepé cesty a hned jsem došla na podezřelé uzavřené oblasti. Jen se nám nedařilo najít první písmeno. "V" jsem objevila teprve když jsme seděli v trolejbuse směrem na Kořískovu (háčku a čárky jsme si všimli až dodatečně).

Vlaková jízdenka nás překvapila, myšlenku hromadného odjezdu do terénu už jsme považovali za překonanou.

4. HŘIŠTĚ VOŘÍŠKOVA - STUPIDO (18:30 - 18:50)

Zatím je hra jednoduchá, takže se dělíme a Kriket s Kulichem odjíždí do centra, aby měli akčnější polohu vůči dalším šifrám. Se Zdeňkem a Tomem chvíli marně bloudíme po Voříškově a místní lidé nejsou schopní nám říct, kde tady mají dětské hřiště.

"Tak se zeptáme tamtěch," ukazuju Zdeňkovi skupinku v protisměru.

"To asi ne," odpovídá, když se přiblížíme. Byli to totiž Proudoví krtci.

Na konci ulice, kam mě nakonec jedna místní paní nasměrovala, zjišťuju, že jsem si měla vzít baterku, protože je tam tma. Zprávu jsem ale našla a řekli mi, že jsme pořád druzí. Největší problém pak bylo najít se s Tomem a Zdeňkem. Nápad se synonymy jsme dostali současně jak my, tak Kriket s Kulichem, kterým jsme to nadiktovali po telefonu. Že na sebe slova dokonce navazují jsme zjistili až dodatečně - v Kohoutovicích jsme si psali jen jejich první písmena.

5. POMNÍK NA RYBNICKÉ - TROJICE SYMBOLŮ (19:10 - 19:20)

K pomníku se přesouváme zase jen ve třech, protože to máme z Kohoutovic blízko. Než svoláme dislokovaného Kriketa s Kulichem, už máme vyluštěno, takže kluky posíláme do Pisárek pod most. Tom v šifře našel princip hry SET nebo UNO nebo jak se jmenuje. Od rodičů Pelánkových se opět dozvídáme, že jsme druzí. K mostu jdeme pěšky po asfaltce, po které občas jezdíme na kole, a cestou přemýšlíme o líné osmě. Nenapadá nás nic jiného než nekonečno, ale nevíme co s tím.

6. MOST PŘES SVRATKU - PYRAMIDA Z PÍSMEN (19:28 - 20:15)

Kulich a Kriket už deset minut seděli nad šifrou a nebyli z ní moudří, když jsme se s nimi sešli. Cestou k nim jsme ještě našli pod mostem ležatou osmičku s ATD. Tom si ani nesundal batoh a jen co se podíval na zadání, hned v pyramidě uviděl sčítání resp. rozdíly některých písmen.

"Já tě lisknu," řekl Kriket.

Pak šlo řešení hladce, až na klíčové poslední dva řádky. Ani jedna z variant A, T, D u nás totiž neměla řešení. Bylo to tím, že jsme si místo "Z+C" hned napsali "3" a dál pracovali jen s čísly. Nenapadlo nás, že by toto jediné pole mohlo přesáhnout šestadvacítku. Kolem obcházel Manec z Fimanu a byl rád, že nejsou jediní, komu se nedaří. Brzy jsme ale předposlední řádek vyřešili znovu od konce, ignorovali jsme, že nám to tam u té trojky nevychází, a vyšlo řešení: ULSCHOVANA.

7. ULICE SCHOVANÁ - MRAKODRAPY (20:40 - 21:30)

Jsme pořád druzí, ale Krtky nikde nevidno. Opět se vzdálili a řešili v ústraní. U nás se řešení věnovaly dvě dvojice: Tom s Kriketem a Zdeněk s Kulichem. Druzí dva měli pořád náskok a nakonec to vyřešili. Já jsem jenom fotila. Za celou tu dobu nepřišel žádný jiný tým, takže na třetí tým máme aspoň hodinku předstih.

8. NÁSEP - JEN NÁPOVĚDA (cca 21:50)

Proudoví krtci sem jeli stejnou šalinou jako my, ale v jiném voze.

"A máme vás!" řekli jsme jim, když jsme všichni vystoupili. Jenže nám to bylo na nic. Osmičku jsme s nimi vyzvedli současně, ale nebyla na ní žádná šifra, jen další nápověda k terénní části.

Šli jsme proto hledat dobrou restauraci a vzali jsme s sebou i Krtky. Na výborné večeři jsme se blíže seznamovali a zjistili jsme, že máme prakticky totožné složení týmů: všichni jsme bývalí jarošáci, v týmu máme matematiky + informatiky a jednu psycholožku (kombinovanou navíc s něčím jiným). Jen my jsme o 6 resp. 5 let starší než oni.

Večeři jsme si sice užili a odpočinuli jsme si, ale řekněme si to na rovinu - ta ztracená hodina a půl by se nám daleko víc hodila v terénu například na čtrnáctce. Brali jsme hru tak jak to je, ale je jasné, že tento bod hry byl pro nás a pro Krtky nespravedlivý, protože nás připravil o velký náskok.

VLAK

Pěkný. Skoro aji váhám, jestli skvélá atmosféra u vlaku nevyvažuje skutečnost, že nás hromadný odjezd do terénu poškodil. Začalo příjemně mrholit, zase jsme poklábosili se známými a na nástupišti to bylo jako ve filmu.

V kupé si spolusedící neznámý tým ("5 na to"? Nebo "521"? Kdyžtak se ozvite.) všiml jmenovky, kterou měl Zdeněk na sandále. Chtěli se s námi vyfotit a byli nadšení z toho, že jedou s Prahorama v kupé. Bylo to skvělý. Vlak jel rychleji než rychlík a zastavil až v Dolních Loučkách.

9. PASNÍK A MOSTEK NA ŽLUTÉ - SEVER, JIH, VÝCHOD, ZÁPAD (obě cca 1:15 - 2:35)

Organizátoři úplně nevychytali, jak týmům sdělit, kde leží 9A a 9B, ale naštěstí se to brzy rozneslo. Rozdělili jsme se a vyrazili dost rychle - Kriket s Kulichem na vrchol, zbytek po žluté značce. V lese jsme se trochu dooblékli a já jsem měla za to, že to bude jednoduché. Pokoušela jsem se na šifru aplikovat nápovědu E+S+N+N=Z, o které se ještě zmíním později. Vyměnili jsme si telefonicky zadání a nějak to nešlo. Byla jsem pořád zakopaná v nápadu, že první písmena slov z jihu dám vždy pod čtvereček, ze severu nad čtvereček, ze západu vlevo a z východu vpravo od něj a když je sečtu, něco musí vyjít. Jen pořád přebývalo řešení hádanek - čísla 1, 3, 5 a 10. V podstatě jsme byli všichni úplně mimo, než na to Zdeněk přišel. Bylo to naprosto geniální - jednak přišel na to, že zadaná čísla jsou součtem 1-2 čísel z těch hádanek, podle jeho nápadu jsme taky převedli zadaná čísla na světové strany a když jsme byli nešťastní z jednoho výsledku severojih, řekl, že to nevadí a že už ví co s tím.

Podle mě je to krásná šifra, nejhezčí z celé hry. Nesouhlasím ale s jejím umístěním. Byla opravdu hodně těžká a pro řadu týmů musela hra dopadnout tak, že odjeli vlakem kamsi do terénu a tam hned skončili aniž by si terénní část užili. Já sice vítám, že od desítky dál už nebyly davy lidí, ale je to podle mě blbý vůči těm, kteří takhle v noci skončili v pustině bez pomoci, resp. pak o tu pomoc žádali své známé, jako třeba Jana, která SMSkou škemrala od Toma nápovědu (to sloveso použila ona) když jsme byli teprve na jedenáctce.

Poslali jsme Kriketa a Kulicha na kótu a přesunuli se do Deblína, kde pár skupinek pohromadě luštilo devítku. Teprve cestou mi došlo, že se na tuhle šifru hodila nápověda, kde je ze dvou stran ohraničená osmička.

10. KÓTA 509,4 - LIDOVÉ PÍSNĚ (cca 3:25 - 3:50)

Tuto šifru jsem neviděla, luštili jsme jen po telefonu.

"Už jsme to s Kulichem našli, víme pricnip, dejte nám deset minut a my to lousknem," hlásil nejdřív Kriket.

Utábořili jsme se u kostela v Deblíně a za chvíli K+K volali znovu: "Říkejte názvy lidových písniček, co vás napadají." Něco jsme říkali a zjevně se jim to nehodilo. Tak nám nadiktovali písmena tří písní a my jsme slíbili, že se nad tím zamyslíme.

Každou uhádnutou píseň jsme jim hned hlásili. U poslední KKSVPR jsem se zeptala, jestli existuje něco jako Kolíne Kolíne. Mně to teda nic víc neříká, ale prý to bylo dobře. Vyrazili jsme všichni ke kříži, ať se konečně sejdeme.

11. KŘÍŽ U NELEPEČE - HODINY (??? - 4:57)

K+K to našli dřív, tak jsme jim telefonicky popsali nápovědu a oni na to skoro přišli. V plném počtu pak s Tomem odladili chyby ve sčítání a šli jsme.

12. VYHLÍDKA ORLÍ HNÍZDO - SUBSTITUCE (5:39 - 5:58)

Obsadili jsme lavičku, ze které právě odcházel jeden známý tým (nebudu ho jmenovat). Nevyluštili devítku, desítka jim vyšla z naprosté haluze a ještě se nám pochlubili, že s devítkou pomohli už třem jiným týmům. Hrozně nás to mrzelo, bylo nám líto organizátorů a zvlášť blbý to bylo vůči ostatním týmům, které na to přišly samy. Nebyly totiž o moc dál a takový tým, kterému někdo poradil devítku, je mohl snadno dohnat nebo předběhnout.

Veškerý můj podíl na řešení substituce spočíval v uhodnutí začátku: "Milí účastníci". Zbytek udělali kluci.

13. VÝROVKA, POMNÍK - 3D PÍSMENA (7:15 - 9:07)

Spočítali jsme si, že máme pět hodin na dvě šifry. To bychom mohli zvládnout.

Zasekli jsme se, ale nakonec tady měl slavnou chvíli Kriket. Říkal, že v některých řádcích "cestují" čtverečky z jedné strany na druhou. Taky to byl myslím on, kdo rozdělil mřížky na svisle pruhované a vodorovně pruhované a kreslil si čtverečky s obojími pruhy zvlášť. Taky říkal, že by to mohlo být 3D. Nakonec mu to docvaklo. Bylo to fakt dobrý. Chybějícím jedním řádkem v každém výsledném písmenu jsme si nelámali hlavu. Zase jsme se sbalili a tři nejakčnější (Tom, Kriket a Kulich) se s novou energií rozběhli (!) dopředu.

My se Zdeňkem jsme šli kousek za nima a po půl kilometrech sbírali psací potřeby, které z nich vypadly.

14. MOST PŘES SVRATKU BŘEZINA - SLOUPY (9:46)

Tohle je jediná šifra, kterou jsme nevyluštili. Pořád jsme měli moc informací a nevěděli jak je zpracovat. Nevěděli jsme, kterou abecedu použít, jestli nakonec jeden sloup tvoří jedno písmeno nebo ne, co s čím se má sčítat a hlavně jsme "špatně" interpretovali nápovědu. Sice nás napadlo i to, že E, S, N a N okolo Z by mohl být jen vzor správně vyluštěného sloupu Z, ale nešlo si přece nevšimnout, že E+S+N+N je právě Z.

O čtvrt na dvanáct jsme proto odešli na 11:43 na vlak do Hradčan. Zpětně se nám zdá, že šifra není neřešitelná a třeba bychom ji za další hodinu a půl :-) vyluštili, ale tak nějak mi připomíná styl TMOU 5. Před odchodem z Březiny jsme dostali informaci, že hru právě dokončil první tým a byli jsme zvědaví, kdo to je.

Shodou okolností bylo na nádraží v Hradčanech vyhlášení výsledků. A tam nás čekalo příjemné překvapení. Uviděli jsme Fň, kteří si právě oblékli vítězná trička a byli jsme hrozně rádi, že vyhráli právě oni. Fandili jsme jim. Jenom doufám, že na moje přání nebylo vyrobeno tričko velikosti S. Alči by teď asi nesedělo :-)

SHRNUTÍ:

Uf. Jo, dobrý, povedlo se to. Ještě štěstí, že čtrnáctku vyluštili aspoň Fň. Bez výhrad to sice nebylo, zase jste tam měli chyby (interpunkce v 9A, chybějící obdélník v zadání 13, Výrova místo Výrovka), ale hra jako celek byla dobrá. Já jsem měla dojem, že ani nejsem na TMOU, ale na nějaké cizí hře; asi proto, že jsme nebyli v centru Brna a terén taky nebyl blízko. Pokud jde o kvalitu hry, tak jsem ráda, že se TMOU zvrávorala a dokázala, že to přece jen jde. Letos to bylo pěkný.

CO SE POVEDLO:

- Výborné umístění stanovišť v Brně - nedala se uhaluzit.

- Některý šifry byly fakt pěkný: třeba synonyma (4) nebo grafická se světovými stranami (9) a 3D písmena (13). Ostatní byly taky dobrý, až na 14ku. Ještě hodiny (11) nám přišly nic moc. Ale že by tam vyloženě byla nějaká šifra, která by nám zkazila hru, tak to tam nebyla. Pokud jde o šifry, hra se povedla a to je hlavní.

- Byl předem jasný počet stanovišť, mohli jsme s tím počítat.

- Odeslání SMSky každému týmu.

CO SE NÁM NELÍBILO:

- Umístění stanovišť v terénu. Motalo se to na malém prostoru, z devítky na desítku šli kluci přes dvanáctku, Kriket šel některými místy i třikrát čtyřikrát a bezpečně už věděl, ze které strany je třeba který keř obejít. Přesuny byly moc dlouhé a jednotvárné a moc dlouhé a ještě celkem dlouhé.

- Hromadný odjezd z města. Byl sice efektní, ale nespravedlivý. Navíc znovu zbytečně srotil dav. My jsme se po celou hru letos davu zázračně vyhnuli, ale dobře rozumím těm, co si na něj stěžují. Je to o nervy.

- Když už hromadný odjezd s argumentem "ať si zahrají i ti ostatní", tak mělo být na devítce něco lehčího.

Napište mi.

Home